Obyvatelé České republiky chudnou, a to už skoro dva roky. Reálné mzdy se vloni propadly nejvíce ze všech vyspělých zemí OECD. Češi, Moravané a Slezané reálně vydělávají jako v roce 2017. Přitom zboží a služby vlivem inflace i několikanásobně zdražily. Lidí, kteří potřebují pomoc, tak přibývá.
ČT 24
Josef Fečo, terénní pracovník, Člověk v tísni
——————–
Ten dopad na ně je zničující, protože se zdražuje, nemají práci, nemají možnost vlastně se zaměstnat tak, jako tomu bylo v předešlých letech. Strádají jak na financích, tak na potřebách, který se týkají třeba bydlení, mají problém sehnat bydlení, je ho nedostatek.
Václav Moravec, moderátor ČT
——————–
Chudoba se však týká i lidí, kteří mají střechu nad hlavou i zaměstnání.
Edita Stejskalová, odbornice na sociální začleňování
——————–
My tady máme jeden zásadní problém, a to je ten, že člověk, pokud pracuje, tak potřebuje mít nějaké sociální jistoty, potřebuje odvádět nějaký výkon. A ten odvádí na základě nějaké smysluplnosti vnitřní motivace, zájmu, a to chudým prostě chybí. Tady tuhle tu podporu oni jako prostě nemají, takže je potřeba řešit i tu psychologickou nebo psychickou úroveň toho, co znamená pracovat tím měřítkem toho, jestli člověk je nebo není chudý, je podmínka nějaké důstojnosti a tady můžeme mluvit třeba o chudých pracujících, kteří jsou na tom v podstatě stejně jako nepracující chudý.
Václav Moravec, moderátor ČT
——————–
Zvyšující se životní náklady. Ženou lidi do náruče lichvářů, od kolotoče půjček už jen krok do dluhové pasti.
Radek Hábl, odborník na dluhovou problematiku, Instutut prevence a předlužení
——————–
Toto systémové nastavení je tak špatné, že velké množství lidí padá právě do exekucí, a jakmile se dostanou do té exekuce, do toho dluhu, tak se velmi těžko dostávají zpátky. Ten náš systém exekuční nastaven, takže ta první exekuce je velmi často roztáčí kolotoč dalších exekucí a ten člověk vlastně už je potom jenom otázkou, jestli to vzdá u té třetí nebo čtvrté. A v tu chvíli přestává platit úplně všecko a propadá se.
Božena Sekretová, terénní pracovnice, Člověk v tísni
——————–
Spousta z nich cítí obrovskou lítost, že vlastně je hroznej problém se odrazit od toho dna, že ten náš systém, kterej tady nastavenej, že vůbec nepomáhá, anebo pomáhá, ale tak strašně pomalu, že pro ty lidi může být už někdy i pozdě.
Václav Moravec, moderátor ČT
——————–
Počet lidí, kteří se na Člověka v tísni obracejí, se zvyšuje, už to nejsou jen obyvatelé ubytoven a vyloučených lokalit, ale nově i lidé, kteří se dřív řadili k tzv. střední třídě. V časech krizí, jako byla loňská energetická, kdy je zapotřebí lidem v nouzi rychle pomoci, vede současný složitý byrokratický systém sociálních dávek zahlcení úřadů. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto chystá sloučení čtyř sociálních dávek, včetně příspěvku na bydlení, do jedné další. Dalšími hosty Otázek jsou avizovaní ekonom z IDEA CERGE-EI a poradce na ministerstvu práce a sociálních věcí Filip Pertold. A vítám sociologa z PAQ Research a z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a člena NERVu Daniela Prokopa.
——————–
Nakolik bude, Filipe, sloučení čtyř sociálních dávek do jedné efektivní, aby lidé byli v té nouzi co nejméně, nebo nejkratší dobu?
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
No, je to teda zatím v procesu vlastně tvorby, takže ten výsledek ještě není znám. Nicméně je pravda, že to samotné sloučení by mohlo vést k tomu, k té méně byrokracii, což v současné chvíli opravdu, když se podíváte na ty dávky hmotné nouze, i ty ostatní příjmově testované dávky, tak vlastně v případě příspěvku na bydlení de facto trvalo rok, než se začaly navyšovat vlastně ty výdaje, poté, co začala vlastně ta energetická krize, takže tam v tom je zabudovaná značná neflexibilita, nebo byla v tom zabudovaná neflexibilita, ono se to trošku uvolnilo během roku, zjednodušilo nějakým způsobem, ale je pravda, že celkově ty dávky jsou komplikované, je jich celá řada, které jsou namířené na ty chudší. A my vlastně víme i z celkem tvrdé evidence z vyloučených lokalit, že vlastně lidé nečerpají dávky, i když, i když, i když na ně mají nárok.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Jestli to sloučení těch čtyř sociálních dávek, včetně toho nejdůležitějšího příspěvku na bydlení, jestli může vést k tomu, že lidé víc o ty dávky budou žádat, protože, jestli to byla tak byrokratická, ta byrokratická překážka, množství těch papírů, to, co jsme s Danem Prokopem tady rozebírali mnohokrát, nebo jestli tam je i stud a stále bude poměrně velké procento lidí, kteří jsou v nouzi a o tu dávku si neřeknou.
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Může to k tomu vést, že více lidí, kteří to potřebujou, budou o to žádat, ale musí s tím přijít i určitá automatizace, protože on to není jenom stud, komplikovanost byrokratického řízení, ale i velká diskrece těch samotných byrokratů, to znamená těch úředníků, my víme, kolegové z Brna, vědci zjistili, že prostě, když zažádáte o dávku nebo kontaktujete vůbec úřad s romským jménem, tak máte nižší pravděpodobnost, že vám odepíšou, to jsou všechno faktory, které vstupují do toho, jak ti lidé, jak ti lidé vlastně žádají o ty dávky nebo spíš nežádají. A čím více ten proces bude zautomatizovaný, bude tam menší vlastně právě ten zásah toho úředníka, jestli si to ten člověk zaslouží nebo nezaslouží, tím to povede k tomu kýženému cíli.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Ale ten kýžený cíl je asi vzdálený, co se týče toho sloučení, protože vy osobně to odhadujete na kdy, že by ta jedna dávka těch sloučených čtyř mohla v praxi fungovat?
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Nevím, není to, prostě v současné chvíli je to uvnitř ministerstva, de facto vytváří se ta koncepce a zdaleka to ještě je daleko od toho, aby to šlo do nějakého připomínkového řízení a tak dále, takže určitě to nebude v řádech měsíců nebo půl roku, to určitě ne.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Jsme ještě schopni zkultivovat ten systém v současnosti, než dojde k tomu sloučení, protože s Danem jsme tady ukazovali ty velké plachty před rokem, jinými slovy, jaké kroky ještě mohou ten systém zjednodušit?
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Já myslím, že v současné chvíli se povedlo trošku zkultivovat ten příspěvek na bydlení v tom smyslu, že přece jenom tam máme ten výsledek, že od ledna letošního roku to čerpá výrazně více lidí a větší částky. Otázka, jestli to míří na ty správné, to zatím nevíme, ty data nejsou propojená, takže nejsme to schopni dostatečně říct. Pravděpodobně tam došlo u důchodců k většímu nárůstu čerpání, což není nutně špatně, jestli se to dostalo do těch vyloučených lokalit, o tom mám teda pochybnosti, takže to se nějakým způsobem podařilo zkultivovat. A ten zbytek asi mám pocit, že budeme muset počkat na tu větší reformu.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Dane, když se podíváme na proměnu toho systému, která slabá místa po těch kritikách, které jsme i v tomto pořadu vedli, ještě stále vidíte, do okamžiku, než se podaří vytvořit jednu dávku, která bude lépe administrována.
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research a FSV UK, člen NERV
——————–
Já bych teda se zaměřil hlavně na tu jednu dávku, protože ta slabá místa se dají nějak optimalizovat, to jsou drobnosti, dá se zlepšit to čerpání, ale důležité je promyslet ten systém, protože skutečně ten stav je takový, že třeba přídavek na děti, na to má nárok přes 40 % rodin už a čerpá to zhruba čtvrtina z těch, co mají nárok, příspěvek na bydlení, to je podobná situace prostě, takže to čerpání je velmi omezené. A teďka, když se sloučí ty dávky, problém je v tom, že to jsou často stejné rodiny a teďka vy musíte žádat o jednu tam, o jednu tady, máte jiné období, na kterou máte, na které máte nárok a podobně, když se sloučí ty dávky a automatizuje se to, že třeba ten Úřad práce si bude tahat vaše výdaje od dodavatelů energie a podobně, aktualizuje se mzda od zaměstnavatele.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Jak jsme viděli, žadatelé nebudou muset dodávat náklady na bydlení.
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research a FSV UK, člen NERV
——————–
Což jako by byl fakt opravdu krok dobrým směrem, že by se automatizovalo, zlehčilo, nebylo by tam, že ho vypadávají ty rodiny, že zapomenou něco doložit po čtvrt roce a podobně, tak se ten systém může zjednodušit a tím se taky omezí ta stigmatizace, protože ten stud samozřejmě nastává ve chvíli, kdy se musíte jako doprošovat o tu dávku. Když byla automatická dávka, takových těch 5 000, tak o to požádalo, kolik, 80 % těch domácností s nárokem, takže ta automatizace, to je krok dobrým směrem k MPSV, zároveň se s tím musí uvědomit to, že když vzroste ten tzv. /nesrozumitelné/, to čerpání těch dávek, tak musí si dobře uvědomit, jak to omezit, protože dneska ten příspěvek na bydlení už má nárok relativně velká část těch rodin, takže já bych byl pro omezení té skupiny, která má nárok, dneska je možná až moc široká, automatizace, zvýšení toho čerpání. A třetí princip je, aby se vyplatilo pracovat, protože to je nejdůležitější zejména u těch jako lidí s nižšími příjmy, aby když si zvýšíte příjem třeba o 1 000 Kč, aby vám z toho nakonec nezbylo 150 Kč prostě jako, nebo dvě stovky, což bohužel v některých kombinacích dneska existuje. A je dobře jako myslet na to, aby se hodně vyplatilo pracovat, abyste nebyl penalizován za to zvýšení toho příjmu tím, že vám klesnou ty dávky moc, jo, takže to my tam jako diskutujeme i na MPSV a snažíme se to, ale i ministerstvo si to velmi uvědomuje, že tohle jsou ty hlavní principy, kterými jít.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Ale teď je otázkou, třeba u té cesty k jedné dávce, že to je cesta, jak naznačil Filip Pertold, poměrně dlouhá. Protože když jsme se v pátek dotazovali ministerstva práce a sociálních věcí, jak je daleko, tak revize systému sociálních dávek je předmětem pravidelných debat v rámci jednotlivých pracovních skupin, kde jsou zastoupeni představitele politických stran, i neziskových organizací, a experti z jednotlivých subjektů a stále nevíme, jestli, když si vezmete, že vláda vstoupila nebo vstupuje do druhé části svého existenčního politického cyklu, takže se to ani nemusí podařit prosadit.
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research a FSV UK, člen NERV
——————–
Ne, podle mě je to třeba promyslet, tak to bude třeba od 1. 7. 2024 nebo od 1. 1. 2025, je lepší to udělat dobře, než to udělat rychle, rozhodně takovouhle změnu, jo, takže do té doby se můžou udělat nějaké optimalizace, kampaně, narostlo čerpání příspěvku na bydlení skoro dvojnásobně, takže zejména, co třeba v našich datech mezi jednočlennými domácnosti důchodců, takže jde dělat ty kampaně, jde zjednodušovat ty žádosti, jde udržet, optimalizovat takové ty stropy na uznatelné výdaje, to jde udělat i teďka od 1. 1., ale klíčové je udělat reformu dávek tak, aby motivovala pracovat, snížila tu skupinu, která má nárok, aby tam nevznikly obrovské výdaje státního rozpočtu a zároveň automatizovala ten proces a zvýšila to čerpání a odlehčila těm úřadům práce.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
U toho příspěvku na bydlení, tedy dílčí změny byste dělal k 1. 1. My se můžeme podívat na data, protože podle těch dat, která máme k dispozici, tak v srpnu mírně počet klesl, a to na 264 777 dávek v příspěvku na bydlení. Ale jak sami diváci vidí, ten nárůst, kdy počet vyplacených dávek za poslední rok se takřka zdvojnásobil, loni v srpnu úřady práce vyplatily necelých 138 000 dávek v rámci příspěvku na bydlení, v prosinci už to bylo 228 000 a zatím rekordní počet vyplatily letos v červnu 267 370. Takže ty dílčí změny je možné dál v rámci tohoto příspěvku činit od 1. ledna.
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research a FSV UK, člen NERV
——————–
Tam je třeba dílčí změna, že když žádáte online, tak musíte mít bankovní identitu, jo, my jsme vždycky navrhovali, aby tam šlo požádat i bez té bankovní identity online a potom doložit tu identitu na tom Úřadu práce, ale aby ta online žádost tam jako posílala, umožnila jednodušší žádost pro lidi, kteří třeba nemají bankovní identitu, aby to mohli doložit, to jsou takové drobnosti, jak zvýšit to využití těmi nízkopříjmovými, kteří to potřebují, a soustředit se na tu velkou reformu určitě.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Když se podíváme na to, pokud se ty parametry změní od 1. ledna, počítáte, Filipe, s tím, že dojde k nárůstu, k nárůstu těch vyplácených příspěvků na bydlení?
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Tak tam je vždycky nějaká sezónnost, ono bude hodně záviset na těch cenách energií, jak se budou propisovat vlastně do těch reálných výdajů, takže ono je to jako těžký v tuto chvíli nějakým způsobem, nějakým způsobem odhadnout.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Vy to přičítáte sezónnosti, protože když se podíváme, Daniel mluvil o projektu Život k nezaplacení, který ve spolupráci s Českým rozhlasem zpracováváte a PAQ Research. A podle těch nejnovějších dat se zastavil růst počtu domácností, které se po zaplacení všech měsíčních výdajů ocitají na nule či pod ní. Na podzim roku 2021, jak sami vidíme, to platilo pro 19 % domácností, letos v lednu to bylo 36 %, a ke konci září tento problém mělo 35 % domácností. Jinými slovy, jestli nám pokles vyplaceného příspěvku na bydlení a ta data Života k nezaplacení ukazují, že jsme z nejhoršího venku.
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Tak asi z hlediska těch nárůstů těch cen na ten život jsme z nejhoršího venku. Otázka je, jestli tam pořád není velký, jaksi velká skupina lidí, kteří to nečerpají, přestože by měli čerpat, jo, a myslím si, že pravděpodobně ano, bohužel český stát jako nepropojuje ty data mezi s sebou, takže my nevíme, jaké mají příjmy z administrativních dat ti, kteří čerpají, takže ono se to jako těžce takhle od zeleného stolu říká, nicméně…
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Kdy ta data budou propojena?
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
No, to je opravdu velmi náročná otázka.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Když si jí kladete na ministerstvu práce a sociálních věcí, tak odpověď máte jakou?
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Především nejsem zaměstnanec ministerstva práce a sociálních věcí, ale pracuje se tam na tom, na propojování dat jak systémově, tak na nějakých ad hoc, na nějaké ad hoc analýzy, nicméně tady jde o to, aby se propojily data z Úřadu práce s Českou správou sociálního zabezpečení, což prostě není triviální, triviální problém nebo úkol. Takže to asi nebude úplně okamžitě, i když v některých ad hoc věcech se to daří.
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research a FSV UK, člen NERV
——————–
Já možná dodám k tomu výzkumu našemu s rozhlasem. Stav domácností důchodců, ten se zlepšil díky valorizacím, je v podstatě podobný jako před 2 lety. Skupina domácností, která má nejčastěji problémy, nebo nic neušetří, to je chudší polovina rodin s dětmi, u nichž se kombinuje to v těch dávkách, že pro ně je výrazně těžší tam žádat, máte mnohem víc těch dokladů, co musíte doložit, příjmy, výživné, že vaše dítě nebo nebylo na brigádě a takový jako drobnosti. A zároveň ten stát příjmy těhle těch domácností nemusí ovlivňovat jenom dávkami, tam má spoustu dalších nástrojů, má nástroje na danění práce, minimální mzdy, my z nákladů zaměstnavatele bereme 7 800 Kč dneska a vracíme to na těch dávkách, takže můžeme přehodnotit to, jak daníme tu nízkopříjmovou práci taky. Má nástroje v tom, že může zvětšit programy typu Obědy zdarma nebo odpuštění školkovného, odpouštění těch služeb, kde chceme, aby ty rodiny nešetřily na tom vzdělávání, takže není to podle mě jenom o jako dávkách, ty samozřejmě musí fungovat flexibilně, tahle ta skupina domácností je čerpá v těch našich datech mnohem méně než třeba senioři, kteří se k nim dostanou jednodušeji dneska, to se povedlo ministerstvu, ale u těch rodin s dětmi tam nejde jenom o dávky, jde tam o danění práce, jde tam o dostupnost právě vzdělávacích služeb a její ceny za ty vzdělávací služby a podobně jako.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
A tady může ještě dojít ke změně, když kupříkladu na danění nízkopříjmových skupin, Zbyněk Stanjura, když byl hostem Otázek minulý týden, tak naznačoval, že ty zásahy do daňového systému a změn celého toho systému už asi budou definitivní, jinými slovy, myslíte jako člen NERVu, že tady ještě dojde v těch následujících 2 letech k nějakým změnám, které se mohou týkat danění nízkopříjmových rodin?
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research a FSV UK, člen NERV
——————–
Jako upřímně asi ne, ale myslím si, že bysme to měli o tom mluvit a naplánovat i dopředu, protože rozhodně je chytřejší vybrat ty peníze v daních z alkoholu, z dalších neřestí, i z nemovitosti, vybrat to ve věcech, které nejsou tak poškozující a nedanit tolik tu nízkopříjmovou zaměstnaneckou práci prostě, kterou potom vracíme těm lidem na těch dávkách, takže to je spíš taková jako dlouhodobá debata, jak danit nejenom hodně nebo málo, ale taky prostě chytřeji nebo méně hloupě.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Je to nezbytné v souvislosti i se změnou a efektivitou toho sociálního systému, že to musí být provázané kupříkladu, Filipe, s tím zdaněním nízkopříjmových rodin?
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Myslím, že se musí měnit dvě věci, ten daňový systém a vzdělávací systém, když řeknu, s tím super dlouhodobým, tak je to ten vzdělávací systém, protože my tady vidíme, že máme super nízkou sociální nebo vzdělávací mobilitu, to znamená, že děti z rodin s nízkým vzděláním nedosahujou, prostě nepřekračujou to vzdělání těch rodičů, to je, v tom jsme jako skoro rekordmani v Evropě, a to je prostě náš dlouhodobý problém, takže my držíme ty děti vlastně z těch nízkopříjmových regionů a rodin držíme na ně ještě vzděláním a oni, když přijdou na ten trh práce, oni přijdou na ten trh práce, to není tak, že by jako nepracovali, protože máme velmi vysokou zaměstnanost, tak je zdaníme právě tak, jak Dan říkal, to znamená těch 7 500 z minimální mzdy a tlačíme je ven do různých šedých zón a tak dále, dohod o provedení práce, případně, když jsou sofistikovaní, do těch OSVČ, takže skutečně my potřebujeme snížit, zefektivnit daňově odvodové zatížení těch nízkých výdělků, myslím si, že to do budoucna nebude, nepůjde jiným způsobem, než zavést určitou míru progresivity v sociálním a zdravotním pojištění, protože to je to, co tam to majoritně vytváří to daňově odvodové zatížení, to není daň z příjmů fyzických osob.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
O čemž ale tato vláda vůbec neuvažuje.
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Neuvažuje. Já jsem to navrhoval například na těch pracovních skupinách hned od začátku, například v kontextu nižšího, z odvodového zatížení částečných úvazků, když jsem říkal, nedělejme ten systém komplikovaný, nevytvářejme výjimky pro částečné úvazky, udělejme prostě nižší daňově odvodové zatížení všech nízkých výdělků, do kterých zpravidla ty částečné úvazky patří, bohužel to bylo jako příliš, krok asi příliš dopředu prostě na tu současnou politickou reprezentaci, ale musíme…
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Chcete říct na každou politickou reprezentaci, nebo myslíte na jenom na současnou politickou…
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Ne ne, na každou politickou, jako shodou náhod jsem v této politické reprezentaci mohl říct nahlas v poradním sboru, ale je to jako příliš, když byste se bavil s paní bývalou ministryní Schillerovou, pro ní to taky není jako akceptovatelná myšlenka, takže to skutečně tady…
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
A k čemu to, k čemu to přičítáte, když oba dva se vlastně jako shodnete, že ty kroky, o nichž se bavíme, které by bylo skvělé zavést, tak zároveň vlastně mohou pro politiky znamenat ten jednoduchý politický slogan, který házejí na veřejnost. Omezíme sociální dávky, zefektivníme systém, vždyť to je přece součást toho řešení.
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Je to součást, akorát to málokdo, málokdo vidí v těch širších souvislostech, protože my tady na jednu stranu jako hodně daníme tu práci v těch zaměstnaneckých úvazcích a na druhou stranu budeme vytvářet takhle jako ty bariéry kolem těch výjimek, což jsou ty DPP typicky nebo švarcsystém. A málokdo, tím, že to je jako všechno jako resortisticky postavené, sociální pojištění patří MPSV, daně patří ministerstvu financí, a tak prostě málokdy to dá celý dohromady jako člověka a dívat se na to z pohledu toho jednoho člověka to tedy málokdo dělá v této zemi, takže, a je to obtížné vysvětlování, oni, jako řada lidí to tam chápe v té politické reprezentaci a třeba to pochopí až pozdě, nebo prostě je to jako obtížné legislativně vytvořit například, jo.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Ale to je dobrá zpráva, že máme v politické reprezentaci lidi, kteří to pochopí, i když pozdě.
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Samozřejmě.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
A teď, když se podíváme na ty problémy toho vzdělávání, což s tím souvisí, protože oba dva se shodujete, chápu správně, že je zásadní souvislost mezi mírou chudoby v obcích, která má i vliv na školní výsledky, protože když jste dělali, Dane, loni v únoru mapu, mapu vzdělávání, tak vzdělávací problémy jsou častější v regionech, které jsou zatíženy těmi sociálními problémy, Ústecký, Karlovarský kraj, nerovnosti ve vzdělávání se nedaří překonat ani v těch bohatších obcích. My teď vidíme onu, onu mapu například v periferiích Plzeňského, Jihočeského kraje, obecně v menších městech vzdálených od center, jinak prosperujících regionů v Moravskoslezském, Libereckém, ale i Královéhradeckém kraji, jsou obce patřící do pětiny nejúspěšnějších i více zaostávajících v rámci celé republiky. Omezené vzdělávací problémy jsou kromě nejbohatších měst zejména venkovské regiony Vysočiny, jak vidíme, a také Zlínska. Pětkrát víc, a teď, v uvozovkách, propadlíků a čtyřikrát víc dětí, které nedokončí devátou třídu, takový je rozdíl mezi pětinou obcí s nejslabšími školními výsledky a pětinou těch nejúspěšnějších, úspěch ve vzdělávání, u nás stále záleží nejvíc na tom, tedy jak se narodíte v jakém regionu a do jak vzdělané a bohaté rodiny. Tady by pomohla jaká řešení?
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research a FSV UK, člen NERV
——————–
Záleží na tom, kde se narodíte a do jaké rodiny mnohem víc, než ve většině dalších zemí v Evropě, víc než v Polsku, víc než v Estonsku, nejenom takové ty /nesrozumitelné/ Finska, jo, prostě u nás ta sociální nerovnost v přístupu ke kvalitnímu vzdělání je opravdu velká.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
V rámci východní Evropy patříme k těm nejhorším.
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research a FSV UK, člen NERV
——————–
Slovensko je na tom podobně, Maďarsko je na tom podobně, Polsko, Estonsko je na tom mnohem lépe, protože taky udělali některé reformy, které tomu pomohly, prostě, aby uspěly ty děti z těch nižších skupin.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Které reformy udělali?
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research a FSV UK, člen NERV
——————–
Takže v Estonsku je to mnohem lepší řízení vzdělávání, to je základní reforma, že my máme 4 500 škol základních a ty zřizuje asi 2 500 zřizovatelů těch malých obcí, je to systém, který je obrovsky fragmentovaný, máme jeden z nejfragmentovanějších systémů vzdělávání, který se takřka nedá řídit, jo, prostě ministerstvo v podstatě jako nemůže řídit takový, takhle fragmentovaný systém. Tam, kde to vzdělávání nějak funguje, jsou větší zřizovatelé, které mají průměrně 5 až 50 v těch dobrých systémech škol na zřizovatele, u nás je to v průměru 1,6 školy a ten fragmentovaný systém vede k tomu, že mezi s sebou ty školy konkurují si, soupeří, není tam ta expertiza z hlediska toho zřizovatele, je to velmi náročný systém z hlediska financování, každá ta škola má vlastní jídelnu, vlastní účetnictví a podobně, takže ztrácí obrovské peníze na řízení toho systému.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
A promiňte, ale dovedete si představit i u těch lidí, kteří to pochopí v politice…
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research a FSV UK, člen NERV
——————–
Že to změní.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Že to změní, protože to je založeno od devadesátých let, že máte zřizovatele základních škol – obce, proto je ten systém tak fragmentovaný. Zřizovatelé středních škol – kraje. To je přece neřešitelná věc.
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research a FSV UK, člen NERV
——————–
Takhle, jsou, jsou systémy, které mají taky hodně obcí, ale to zřizovatelé spolupracují v nějakém společenství obcí, to teďka připravuje ministerstvo vnitra a zřizují ty školy v nějakém společenství obcí, kde probíhá nějaké řízení té vzdělávací soustavy a její kvality v širším území, a to ministerstvo tam stanovuje nějaké cíle a kontroluje tu kvalitu. Takže to je, to je realistické, využít to společenství obcí, kde teďka vzniká na vnitru pro lepší řízení toho vzdělávání, ale je tam spousta dalších dílčích problémů typu, že 70 % škol v České republice nemá ani školního psychologa, ani speciální pedagoga, nemá ty podpůrné profese, účast v mateřských školkách, o kterých se často bavíme, v některých obcích je to 100 % takřka, mezi dětmi, kterým je třeba až 5 let, někde to je 70 % nebo 75 %, takže v těch chudých oblastech je malá účast v mateřské školce, je tam méně kvalifikovaných učitelů, zatím je základní problém ve financování. V tom, že ty chudé obce v České republice na to vzdělávání nedostávají víc peněz než ty bohaté, takže oni se potýkají se spoustou problémů sociálních a nedostanou efektivně peníze na to, aby to řešily. Takže tam je spousta jako problémů v tom řízení, které vedou k tomu, co vy jste říkal, že opravdu máme hodně částí republiky, kde /nesrozumitelné/ základní školy nedokončuje 10 % dětí, a to je jako tragédie z hlediska jejich budoucnosti a z hlediska i té regionální ekonomiky.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Ono to souvisí ale i s rozmístěním sociálních pracovníků a tím systémem, na což upozornil úterní, respektive čtvrteční Fokus, kdy je rozdělení těch sociálních pracovníků podle počtu obyvatel a nikoliv podle průšvihu, takříkajíc, lidově řečeno, v tom daném, v tom daném regionu, takže příklad Litvínova, kde jsou jenom 2-3 sociální pracovníci na problémové sídliště.
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
No, ono to asi souvisí s tím, že tahle společnost má malou ochotu politickou řešit ty průšvihy jako, to znamená, že nalít prostředky zdroje teda, abych neříkal jenom peníze, protože ono to není vždycky jenom o penězích, do těch jako problémových lokalit či problémových, nebo ne problémových, ale regionech s nějakými problémy, tak ta ochota to řešit je jako velmi jako malá na tý centrální úrovni, ono by to taky znamenalo vzít těm municipalitám určitý nějaké pravomoce a tak dále, k čemuž je obrovská nechuť. Teďko v současné chvíli se diskutuje, zda obce by měly mít povinnost zřizovat pro tříleté dítě místo v mateřské školce, anebo tedy v dětské skupině a ten odpor zevnitř je obrovský, od obcí a taky od MŠMT částečně, takže, takže je tam velká nechuť nějakým způsobem ze shora skutečně taky zasahovat do těch regionů, ale přitom my víme, že bez zásahu shora se ty regiony jako nedostanou z toho problému, že jim nepřijde nějaká pomocná ruka, takže to je jeden problém.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Musí tedy ta situace se tak zhoršit, aby pochopily obce i ta ministerstva, že není možné racionálně řídit takový systém školství, který tady je, a že to budeme, ve vší úctě ke společenství obcí, řešit těmito dílčími řezy koleček pomyslného salámu, než nějakým systémovým a zásadnějším řešením?
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research a FSV UK, člen NERV
——————–
Jako lepším by bylo samozřejmě, kdyby ty, podle mě, kdyby ty školy zřizovala obec s rozšířenou působností a kdyby ministerstvo kontrolovalo některé základní věci, která vedou k těm nerovnostem, jako lepší financování, spádové oblasti, pedagogické poradny a podobně, jo, mít jako jednodušší systém toho řízení přes těch 200 ORP by bylo jednodušší, ale vy jste zmiňoval Litvínov. A tam je třeba říct, že některé ORP, které se snaží, nebo lokality, právě ten Litvínov, Krnov, Kadaň a další, mají tu neúspěšnost mnohem menší, než odpovídá sociálním podmínkám, takže ono to jde měnit v té lokalitě, když se snaží, ale ten systém tomu nejde naproti, že by to podporoval. A vlastně se tam kombinuje to, co říkal Filip v těch daních, že my hodně daníme ty nízkopříjmové úvazky, vytahujeme peníze z těch chudších regionů, kde je víc lidí, který pracujou, že jo, za menší peníze. A zároveň nepodporujeme tam dost to vzdělávání, takže jakoby mezigeneračně obnovujeme tuhle chudobu v těch chudších regionech, potřebujeme podle mě změnit obojí, daňový mix, abysme nevytahovali tu kupní sílu z těch regionů, aby tam ty lidi měli víc peněz, podporovali služby a podobně. A za druhé, to vzdělávání, aby tam šlo jako maximální úsilí a řízení toho systému do toho, aby to ta generace dětí jako překonala, to vzdělání těch svých rodičů co nejčastěji, jo, prostě, takže bez toho se regionální rozvoj nepohne, bez těhle dvou věcí myslím.
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Prostě bych k tomu dodal, ten systém přechodů mezi základní a střední školou je v Česku strašně závislý na vlastně backgroundu těch dětí doma, to znamená, je to do značné míry buďto loterie pro ně, anebo to závisí na tom, jak ten rodič se orientuje v tom systému. Teďko diskutujeme zrovna aktuálně změnu systému přijímacích zkoušek na střední školy pod dojmem těch průšvihů minulého roku nebo tohoto roku teda.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
A který nás asi čeká i v roce příštím.
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
To nevíme.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
S množstvím dětí…
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Jak to bude, dochází k nějaký elektronizaci těch přijímacích zkoušek, ale bude strašně záviset, jak to párování těch žáků s těma školama bude nastavené a zda to opět bude o tom, jak ten rodič dokáže optimalizovat tu šanci svého dítěte vůči chování těch ostatních, když jako řeknu jenom tuhle tu větu, tak musí být každýmu jasný, že jenom rodič poměrně slušným vzděláním dokáže odhadnout, jaká je ta šance toho dítěte vůči tomu, jak se budou chovat podobní rodiče s podobnými dětmi, aby dokázal dát tu přihlášku tam, kde ta šance teda bude maximální, tak jako když si to takhle namalujete na papír tenhle ten optimalizační problém, tak je úplně jasné, že z toho musí vyjít velká mezigenerační, prostě přenos vzdělání, protože ti rodiče s nízkým vzděláním nemají šanci ten optimalizační problém jako překročit. A my ho teda máme šanci to změnit nějakým způsobem, ale musíme změnit i právní stav věcí a tak dále. A opravdu to velmi souvisí se vším, to znamená i s tou nerovností mezi těmi regiony, i s tím, jakým způsobem ti lidé pak budou volit například, jakou vidí šanci vlastně na lepší život, abychom vždycky, když u každých voleb, že jo, největší vždycky v Praze, nebo v mém okolí, prostě největší zájem o regiony je, když jsou volby, jo, protože máme nejhezčí data za každou obec a takhle si můžeme nakreslit tu mapu toho Česka a teďko vidíme ty hranice, že jo, často těch Sudet, nebo je nevidíme, záleží, jak se tam chovají a všichni jsou zděšení z toho, co se tam děje, jenže to zděšení jako po těch 14 dnů skončí a vlastně i ten zájem skončí, že jo.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
A přitom pak si tady žijeme v hezké optimalizační republice, takže se to netýká jenom vzdělávání, ale týká se to všech oblastí, včetně daní…
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Přesně tak, když si umíte zřídit OSVČ, tak nemusíte platit skoro žádné daně, odvody, je to jako perfektní, ale musíte jako umět v tom plavat dostatečně, jo, a bohužel ty děti nebo ty potomci těch rodičů s tím nízkým vzděláním jako na to nejsou naučený, no.
Václav MORAVEC, moderátor
——————–
Slibuji, že toto téma budeme dál v Otázkách rozvíjet a budeme se doptávat politiků. A děkuji, že jste rozvedli témata, která jsme probírali v úterní, respektive ve čtvrtečním Fokusu. Filip Pertold, poradce na ministerstvu průmyslu, ne, zatím ne, na ministerstvu práce a sociálních věcí, ekonom z IDEA CERGE-EI byl mým hostem. A děkuji sociologovi Danielu Prokopovi, členovi NERVu. Děkuji vám oběma, že jste přišli. Díky, na shledanou.
Přidejte odpověď